PROHNILÁ HŮL
Stál týpek na rohu
a byl vopilej
a jeho múza kolem šla.
Stál tam už hodinu
a nebylo mu hej
zjistil, že asi křivě šláp.
Nechci vaše nízký ceny
a jahody v zimě.
Na hoďku do solárka venku tuhej mráz.
Když bráním se a zuby cením,
tak jsem asi divnej,
nebezpečnej, prostě pod obraz.
Teď už myslet nemusíte,
my myslíme za vás.
Udělejte si pohodlí.
Ale jestli to zkusíte,
strčíme vás za pás.
Pak bychom se přece dohodli.
Já za to nemohu,
naději mi dej.
Odpoutat všechna želízka
Na cizí předlohu
zverbovat mě chtěj.
Bych tančil jak kdo zapíská
Bezstarostná hypotéka
nikdy než teď právě.
Tuto šanci nelze promarnit.
A hodnota člověka
je rovna hovna v trávě
-začni makat přestaň doma hnít.
Co je to za kecy,
když na polích jsou krysy
a mlha hubu votvírá.
Už nebaví mě poslouchat to
“tehdy, dávno, kdysi.”
O prohnilou hůl se opírat.
Leave a Reply