Marie

MARIE

Zahraj mi, Marie,
na tesknou nótu.
Jak vymlácený schody vod kostela.
Zahraj mi árie,
vod plotu k plotu.
Jak jsi to chtěla.

Já jsem chtěl na Bretaň,
ty zůstat v Bayonne.
Peut-etre pas tout les temps,
nous deux et ton crayon.

Teď sedím v Dinanu
a volám: “Kde jsi?”
Odpověď dostanu:
“Bon voayage, merci.”