Category: Poemas

NA ŽELIVCE Skály síly břehy něhy Lesní víly deštník sněhobílý Víly lesní v jeslích jíní Vlny běsní nesni chvíli Plny třešní planých pro jelce stlaných Krmelce v zákoutí u srdce zarmoutí půlprázdno Propast. Dno. Vůně vody vody vůně Hory tůně ódy luně Břízy tančí klopí noty Stopy kančí do němoty Bílý je sníh na nebi…

*** Po přečtení této básně mě nebudete mít přečteného, mrzelo by mě to Jednou se potkáme a ze srdce opuštěného Budeme se vášnivě milovat, potkáme se doma v krajině dětství kam nás vyhnal rozum Boha nebudeme ctít jemu jen s věčnou pokorou odevzdáme rány ochotu a milost prachy dluhy plány – a už se nebudeme…

HOUPAVÁ POHÁDKA V tónech jarních bdělých vod lidská srdce nacházejí onen slastný němý doprovod fanfár, jež ti hrejí Když léto vychladne s poslední tůňkou na řece trpká duše nevnímá a tělu chce se spát, byl bych věru rád, ale přesto přece cítím nesplněnou touhu milovat Otevírajíce sladké brány snění truchlíce sebou v sobě sami uvěznění…

JEŠTĚ Ještě zcela nezapadlo ještě ne tak dočista ještě přijde očista ještě srdce neuvadlo jak květina za továrnou ještě máme duši tvárnou ještě mladí stárnou před mlhavými zrcadly ještě staří nezmládli

TEN VEČER TO RÁNO Ten večer voní je slyšet smích po jabloních rozkvetlých A všechny ty kouzelné ideály rozplynuly se v marnivosti všedního dne Jenom hlavy, které bědovaly byly tím trnem co si v snění bodne do rukou už tak děravých To ráno zapáchalo alkoholovým oparem Mým dveřím za práh dalo stopy jež vedou ven…

MRAZEM JDEŠ A DÝMKA TĚ HŘEJE Jít anebo stát básnit nebo lhát cítit nebo krást milovat teplo, zanedbávat mráz? Tiše doutná uhlík žhavý dýmkou jak má naděje se taví Sladce pálí ledový sníh jak srdce stisk do dlaní Tvých Ty tvý smutky já moc dobře znám Však taky si nalejvám Lesknou se v záři obrysy…

*** Zase pláčeš, básníku? Hejno kačen zobá z pomníku A ty jsi nadšen pro pár rohlíků, kterých a je jedno kdo to byl na jemno na hrob rozdrobil jako vzpomínku?

HOKEJOVÁ “Jsme zemí piva a hokeje a je nutno tento status udržet” napsal ministr kultury pro MF Dnes Jo a taky “kdo neskáče není Čech” říká se Tak o co bych se sakra snažil vyčpělý básně úvahy o lidskosti o smyslu tvořivosti o Kristu a bůhví o čem ještě ale s trochou fantazie z tý…

STÁLE NESLYŠÍM A NECÍTÍM osudem nastražené hlasy Ještě doufám ve víru a hledám smutek krásy Nechtěl brouka v revíru Ženám utek Hrál si a pudem vína naléval si Kleště z papíru Zoufám Růže asi vskutku Ještě ve víru doufám touže krásy smutku Pojď, půjdem spolu Někam do zármutku Z papírových dolů přineseš mi hrudku celou…

V PŘELOMU TISÍCILETÍ Ještě mi chvíli vyprávěj o přirozenosti Teď když povadlá křídla neonových ňader Zejí v zadostiučinění Řekni Kde jen jsou ti albatrosi, – vždyť horké tepny krve věčnosti nemají krev beze snů A koho jen prosíš o ta povidla něhy Nehybným pohledem, jak stromy ke hvězdám Komu jen žaluješ, když ostatní jsou sběhy…