Category: Creation

STUDENTSKEJ ŽIVOT Studentskej život. Prsty vod strun zvohejbaný. Studentskej život. Včera noční, ztítra ranní směna ve fabrice. Studentskej život. Prsty vod strun zvohejbaný. Studentskej život. Někdy voprus, milá paní, milí rodiče! Pořád unikám vzhůru do nikam. Pořád utíkám, ani nevím kam. V jiný dimenzi na oběd do menzy. V silný averzi šetřím na penzi. Studentskej…

BĚŽÍ ČÍČA ULICÍ Běží číča ulicí, ocasem si kroutí. Běží, běží a cítí, co mé srdce rmoutí. Běží číča po střeše, ku měsíci vzhlíží. Běží, běží a nese, co mé srdce tíží. Běží číča ulicí a vidí tolik střech. A kocoury sedící na starých komínech. Běží číča ulicí a vidí tolik střech. A hřeby času…

NADĚJE MÁ TĚŽKOU HLAVU Jako když ptáci ve větru roztahujou křídla svázaná tichou vírou že snad doletí snad až tam kde hasne plamen vzdoru Jeden příběh jedno století jeden flám jedno sami jedno spolu A tak tím tiše proplouvám… Svléká se luna nad řekou života tou tvou nepřecházej hráz naděje s ní stéká Naděje má…

JSEM RÁD Na pole padlo Podzimní slunko Kluci a papíroví draci Ztrácí se v mracích Ospalé prsty Slunce Hladí snopy slámy V lukách rozestlány Jsem rád Že ráno vyšlo slunko Jsem rád Že můžu hrát Jsem rád Tak neplač moje strunko Jsem rád Tak akorát I přes bolest žití Konzumního hnití Než jen bojovat a nežít…

DOTEK SE ZTRÁCÍ Dotek se ztrácí v dáli, v pátek se vládci smáli nám. V sobotu planý sliby, co že by bylo kdyby já Ref: Jsem posel vší viny. Nedělní den Jsou pondělní stíny. Pondělní noc je ozvěnou zítřka. Zatěžko myslet na zadní dvířka. Jen když si namažem kapsu, několik panáků chlastu nalijem do zmáčených…

NECH OČI ZAVŘENÝ Nech oči zavřený, ať je pravda krásná. Nech oči zavřený, ať vítězí cit. Nech oči zavřený, ať očista je spásná. Nechej je zavřený a nepřestávej snít. Můžeš utýct do města, můžeš utýct na venkov. Doba je hrozná, ale před životem neutečeš, děvenko. Budoucnost je nejistá a minulost na tečku. Za právo se…

HRAJ MI, HUDBO! Hraj mi hudbo, i dnes v noci. Pro mé oči zasněné. Hraj mi valčík, hraj mi pocit. nekončící básně mé. Hraj mi tenor, hraj mi soprán. Mnohohlasý alt i bas. V usmířenou vyjde z okna luna. A s ní ďábel čas. Hraj mi jemně, hraj mi dlouze. Operetu na spaní. O lucerně,…

Ó VILLONE! Ospalá je pláž. Nedělní slunce hřeje. Svých listů beznaděje se ptáš: Ó Villone, bratře! Kam jen ses mi poděl. Malíř múzu natřel a v igelit ji oděl Ó Villone, brachu! Tenata čpí hrůzou. V bleděmodrém nachu slzy nepomůžou Kolik tváří máš? Schovaných v tůňce, kde je zrcadlo, které kleje tu tvář. Ó Villone,…

MARIE Zahraj mi, Marie, na tesknou nótu. Jak vymlácený schody vod kostela. Zahraj mi árie, vod plotu k plotu. Jak jsi to chtěla. Já jsem chtěl na Bretaň, ty zůstat v Bayonne. Peut-etre pas tout les temps, nous deux et ton crayon. Teď sedím v Dinanu a volám: “Kde jsi?” Odpověď dostanu: “Bon voayage, merci.”

SKEPTICI V DUCHOPRÁZDNU Na papír napsal jsem si pár slov, jak se mi zalíbilo. Pak přišel znalec, řekl to schov’, tohle už tady bylo. Triko měl žlutý – “Never I love” z něj na mě zasvítilo. A co vy, pánové, co vy vytvoříte? Z principu prostopášní exhibicionisté. Skeptici v duchoprázdnu maj studnu prázdnou a nikdo…