Category: Schaffen

LÁSKA Chodil chlapec malý večer co večer lucerny se ptát Víru proč mu vzali a milujíc těch slečen z nich žádnou nemá rád Kráčel hošík mladý den co den mlčky ke hřbitovu Touže poznat vnady přenádherných žen vyhýbá se slovu Běžel vdovec starý noc co noc přeskočil hřbitovní zeď Sic tisíce žen znalý nešel pro…

POEZIE? A je to zase ta zpívající víla co mi drze šeptá verše do ucha Ona dáma která probudila mé ruce Ta divná předtucha pochybné pravdivosti psaní a všeúnavné snahy plout Ano ta víla! Ta lodní paní nechce nás obejmout Ani za svítání by nedopustila ta ropucha zakousnout a vyplivnout

BÍLÁ PANÍ Všechno se ztrácí v bílu. Nemáš práci nemáš sílu. Vše jen v bílu se ztrácí ve sněhu. Už odlétli i ptáci pro něhu. Chlupaté větve bříz jak ocásky kočičí. Co nevidět se ponoříš do lásky. Totiž, čí? Líbezný blázen malíř maluje mráz. Odlesk skla a talíř je prázdný. Jen hebká a ledová nicotná…

V PŘELOMU TISÍCILETÍ Ještě mi chvíli vyprávěj o přirozenosti Teď když povadlá křídla neonových ňader Zejí v zadostiučinění Řekni Kde jen jsou ti albatrosi, – vždyť horké tepny krve věčnosti nemají krev beze snů A koho jen prosíš o ta povidla něhy Nehybným pohledem, jak stromy ke hvězdám Komu jen žaluješ, když ostatní jsou sběhy…

STÁLE NESLYŠÍM A NECÍTÍM osudem nastražené hlasy Ještě doufám ve víru a hledám smutek krásy Nechtěl brouka v revíru Ženám utek Hrál si a pudem vína naléval si Kleště z papíru Zoufám Růže asi vskutku Ještě ve víru doufám touže krásy smutku Pojď, půjdem spolu Někam do zármutku Z papírových dolů přineseš mi hrudku celou…

HOKEJOVÁ “Jsme zemí piva a hokeje a je nutno tento status udržet” napsal ministr kultury pro MF Dnes Jo a taky “kdo neskáče není Čech” říká se Tak o co bych se sakra snažil vyčpělý básně úvahy o lidskosti o smyslu tvořivosti o Kristu a bůhví o čem ještě ale s trochou fantazie z tý…

ÚNOR Mor únor. Odrazy! Obrazy odrazů. Zrcadlo!!! Obrazy. Odrazy obrazů.

*** Po přečtení této básně mě nebudete mít přečteného, mrzelo by mě to Jednou se potkáme a ze srdce opuštěného Budeme se vášnivě milovat, potkáme se doma v krajině dětství kam nás vyhnal rozum Boha nebudeme ctít jemu jen s věčnou pokorou odevzdáme rány ochotu a milost prachy dluhy plány – a už se nebudeme…

NA ŽELIVCE Skály síly břehy něhy Lesní víly deštník sněhobílý Víly lesní v jeslích jíní Vlny běsní nesni chvíli Plny třešní planých pro jelce stlaných Krmelce v zákoutí u srdce zarmoutí půlprázdno Propast. Dno. Vůně vody vody vůně Hory tůně ódy luně Břízy tančí klopí noty Stopy kančí do němoty Bílý je sníh na nebi…