Category: Gedichte

VE ZVONICI Průhledné pruhy světla tiše a jemně bijí do zvonů: Nad Lipnicí ptáci Kol dokola jejich hvizd kol dokola hezkých míst kol dokola zpěvný sbor kol dokola celý chór Lipničko má toulavá Přec jsi doma přec bolavá Není zvoníka a není zvonů Kdo mi odcinká cestu domů? Na hradní zdi ptáci řvou hukot hnízd…

NA ŽIDOVSKÉM HŘBITOVĚ Na stromech mech shody a neshody na schodech hřbitovních Je to pech ve mne, anebo je to v nich? Jednou budeš země čistá jako sníh Beze mne i bez Ní líbezné bezpráví hřbitovy bez trávy kde vítr ztich Břečťan objímá kámen, stromy i těla zemřelých Stromy však hubí jako domy, jak kupce…

*** Po přečtení této básně mě nebudete mít přečteného, mrzelo by mě to Jednou se potkáme a ze srdce opuštěného Budeme se vášnivě milovat, potkáme se doma v krajině dětství kam nás vyhnal rozum Boha nebudeme ctít jemu jen s věčnou pokorou odevzdáme rány ochotu a milost prachy dluhy plány – a už se nebudeme…

KDYSI DÁVNO RŮŽE Kdysi dávno růže dneska prdel jazyk se mění nikdo za nic nemůže a nezmůže nic Vytržen z oázy sladkých perel snění kyselý ozón leptá kůži plic Skutečnost vyběhla do ulic a přes kaluže skáče Nikdo se tě neptá co je víc každý něco mektá a u píva si pláče Mandelinka hltá zbytky…

NA ŽELIVCE Skály síly břehy něhy Lesní víly deštník sněhobílý Víly lesní v jeslích jíní Vlny běsní nesni chvíli Plny třešní planých pro jelce stlaných Krmelce v zákoutí u srdce zarmoutí půlprázdno Propast. Dno. Vůně vody vody vůně Hory tůně ódy luně Břízy tančí klopí noty Stopy kančí do němoty Bílý je sníh na nebi…

*** Chví se luna, sametová zahlazuje chiméry Na chvíli jsem zamet´slova ovanutá večery Chví se tiše, tiše chví se vyšeptává notýsek Motýl vstává v šeru vísek kdo nespává, dozví se…

ÚNOR Mor únor. Odrazy! Obrazy odrazů. Zrcadlo!!! Obrazy. Odrazy obrazů.

HOUPAVÁ POHÁDKA V tónech jarních bdělých vod lidská srdce nacházejí onen slastný němý doprovod fanfár, jež ti hrejí Když léto vychladne s poslední tůňkou na řece trpká duše nevnímá a tělu chce se spát, byl bych věru rád, ale přesto přece cítím nesplněnou touhu milovat Otevírajíce sladké brány snění truchlíce sebou v sobě sami uvěznění…

SVLÉKÁ SE NOC Svléká se noc hezká je moc když nezchází nám dětská víra Při deckách vína strach a špína a tma Nebeská vina ach ta je jiná ať má korále z křídel a z démantů háv a noc jako příděl půlnočních zpráv Svléká se noc hezká je moc když nezchází nám

MĚL JSEM BÍLÉ Na mé bleděmodré šachovnici měl jsem bílé a hrál nerozhodnou partii s časem jenž je prostý jako život Až najednou ke konci hry v patové situaci spadl mi praporek a já prohrál na čas