Author: cccomp
-
Dama blanca
BÍLÁ PANÍ Všechno se ztrácí v bílu. Nemáš práci nemáš sílu. Vše jen v bílu se ztrácí ve sněhu. Už odlétli i ptáci pro něhu. Chlupaté větve bříz jak ocásky kočičí. Co nevidět se ponoříš do lásky. Totiž, čí? Líbezný blázen malíř maluje mráz. Odlesk skla a talíř je prázdný. Jen hebká a ledová nicotná…
-
A la vuelta del milenio
V PŘELOMU TISÍCILETÍ Ještě mi chvíli vyprávěj o přirozenosti Teď když povadlá křídla neonových ňader Zejí v zadostiučinění Řekni Kde jen jsou ti albatrosi, – vždyť horké tepny krve věčnosti nemají krev beze snů A koho jen prosíš o ta povidla něhy Nehybným pohledem, jak stromy ke hvězdám Komu jen žaluješ, když ostatní jsou sběhy…
-
Medovína (2)
MEDOVÍNA Rve révy krev rve břehy v řevu rybím vře přeryv řeky vidin il veut tres vite tres… Had hlad má a vrhla tma se Má sestra samota trhá masem Eros stromu růstu úst slovo lámá Tvá máma smrt strmá jáma Tenata temnot ne ta jemná sonáta z not Rod utopických mravenců cumlá krutost lidství…
-
Todavía no estoy oyendo ni sintiendo
STÁLE NESLYŠÍM A NECÍTÍM osudem nastražené hlasy Ještě doufám ve víru a hledám smutek krásy Nechtěl brouka v revíru Ženám utek Hrál si a pudem vína naléval si Kleště z papíru Zoufám Růže asi vskutku Ještě ve víru doufám touže krásy smutku Pojď, půjdem spolu Někam do zármutku Z papírových dolů přineseš mi hrudku celou…
-
Hokejová
HOKEJOVÁ “Jsme zemí piva a hokeje a je nutno tento status udržet” napsal ministr kultury pro MF Dnes Jo a taky “kdo neskáče není Čech” říká se Tak o co bych se sakra snažil vyčpělý básně úvahy o lidskosti o smyslu tvořivosti o Kristu a bůhví o čem ještě ale s trochou fantazie z tý…
-
Vas a las heladas y tu pipa te mantiene caliente.
MRAZEM JDEŠ A DÝMKA TĚ HŘEJE Jít anebo stát básnit nebo lhát cítit nebo krást milovat teplo, zanedbávat mráz? Tiše doutná uhlík žhavý dýmkou jak má naděje se taví Sladce pálí ledový sníh jak srdce stisk do dlaní Tvých Ty tvý smutky já moc dobře znám Však taky si nalejvám Lesknou se v záři obrysy…
-
Esa tarde esa mañana
TEN VEČER TO RÁNO Ten večer voní je slyšet smích po jabloních rozkvetlých A všechny ty kouzelné ideály rozplynuly se v marnivosti všedního dne Jenom hlavy, které bědovaly byly tím trnem co si v snění bodne do rukou už tak děravých To ráno zapáchalo alkoholovým oparem Mým dveřím za práh dalo stopy jež vedou ven…
-
***
*** Po přečtení této básně mě nebudete mít přečteného, mrzelo by mě to Jednou se potkáme a ze srdce opuštěného Budeme se vášnivě milovat, potkáme se doma v krajině dětství kam nás vyhnal rozum Boha nebudeme ctít jemu jen s věčnou pokorou odevzdáme rány ochotu a milost prachy dluhy plány – a už se nebudeme…