Author: cccomp
-
Du gehst Frost und deine Pfeife hält dich warm
MRAZEM JDEŠ A DÝMKA TĚ HŘEJE Jít anebo stát básnit nebo lhát cítit nebo krást milovat teplo, zanedbávat mráz? Tiše doutná uhlík žhavý dýmkou jak má naděje se taví Sladce pálí ledový sníh jak srdce stisk do dlaní Tvých Ty tvý smutky já moc dobře znám Však taky si nalejvám Lesknou se v záři obrysy…
-
Et règle d’automne
A PODZIM VLÁDNE… Barvami hrají koruny stromů jablka zrají vracím se domů Domů? Domů se nevracím stromům v aleji se obracím Toulky podzimní krajinou a dívčí ruce a milování pod temnými křídly noci a důležitost každého dne pro vytoužený pocit tajemna Slzy pro marnivost pohlazení pro touhu euforického smutku Radost vesele poskakuje a škádlí pro…
-
Dame blanche
BÍLÁ PANÍ Všechno se ztrácí v bílu. Nemáš práci nemáš sílu. Vše jen v bílu se ztrácí ve sněhu. Už odlétli i ptáci pro něhu. Chlupaté větve bříz jak ocásky kočičí. Co nevidět se ponoříš do lásky. Totiž, čí? Líbezný blázen malíř maluje mráz. Odlesk skla a talíř je prázdný. Jen hebká a ledová nicotná…
-
Autour du monde pour un matin
CESTA KOLEM SVĚTA ZA JEDNO RÁNO Už coby dítko malé mírně i okázale cítko toužil jsem po dálkách doposud ale nebylo mi přáno Však za nejedno osudné ráno (to už mi jazyk šlapal na paty) já prošel Bílé Karpaty (a jen zřídkakdy se chlubím) zřel kaskády atlantických hlubin čekal jsem jen kam mne touha zanese…
-
Hokejová
HOKEJOVÁ “Jsme zemí piva a hokeje a je nutno tento status udržet” napsal ministr kultury pro MF Dnes Jo a taky “kdo neskáče není Čech” říká se Tak o co bych se sakra snažil vyčpělý básně úvahy o lidskosti o smyslu tvořivosti o Kristu a bůhví o čem ještě ale s trochou fantazie z tý…
-
Conte de fées
HOUPAVÁ POHÁDKA V tónech jarních bdělých vod lidská srdce nacházejí onen slastný němý doprovod fanfár, jež ti hrejí Když léto vychladne s poslední tůňkou na řece trpká duše nevnímá a tělu chce se spát, byl bych věru rád, ale přesto přece cítím nesplněnou touhu milovat Otevírajíce sladké brány snění truchlíce sebou v sobě sami uvěznění…
-
Une fois c’était une rose
KDYSI DÁVNO RŮŽE Kdysi dávno růže dneska prdel jazyk se mění nikdo za nic nemůže a nezmůže nic Vytržen z oázy sladkých perel snění kyselý ozón leptá kůži plic Skutečnost vyběhla do ulic a přes kaluže skáče Nikdo se tě neptá co je víc každý něco mektá a u píva si pláče Mandelinka hltá zbytky…
-
Je rougissais magnifiquement
KRÁSNĚ JSEM BLOUZNIL Je nádhernej den nechtěla mě Je nádhernej den nechala mě Je nádhernej den nedala mně Sněží Je nádhernej den nechtěla mě Je nádhernej den nechala mě Je nádhernej den nedala mně Běžím hledat marně Zase jedu teču zase jedu vleču zase jedu nečum Sněžím Na lampu ve hvězdárně