A PODZIM VLÁDNE…
Barvami hrají
 koruny stromů
 jablka zrají
 vracím se domů
 Domů?
 Domů se nevracím
 stromům
 v aleji se obracím
 Toulky podzimní krajinou
 a dívčí ruce
 a milování pod temnými křídly noci
 a důležitost každého dne
 pro vytoužený pocit tajemna
 Slzy pro marnivost pohlazení
 pro touhu euforického smutku
 Radost vesele poskakuje a škádlí
 pro nutnost milostného napětí
 Nespoutaný vděk a láska
 oblékne podzim do průsvitných šatů
 a růžového závoje
 Konec krásy na obrázkách
 dost už těch stydlivých hmatů
 chci nového náboje
 Některé hvězdy
 se zdají býti daleko
 Teprve tehdy 
 až budeš řádně naměkko
 poznáš jak jsou blízko
 Ztratíš štěstí
 a tvoje děvče nechá tě
 na rozcestí
 Rozum dá ti opratě
 a koně s hlavou nízko
 Ptáci odlétají
 někam do neznáma
 jablka klidně zrají 
 Podzim
 -mocichtivá dáma
 Těch barevných dětí
 tančí v alejích
 Ani nepřijde ti
 toužím
 listů spálených… 
 Myšlenky jsou rozevlátými listy
 shrabávané bolavými tóny v krásnu.
Leave a Reply